Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.

Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 3273185 obálek a 988221 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.

Strach: největší poválečný protižidovský pogrom : esej v historickém výkladu

Autor: Gross, Jan Tomasz
Rok: 2008
ISBN: 9788072176199
NKP-CNB: cnb001831495
OCLC Number: (OCoLC)298780468
OKCZID: 110163989
Vydání: 1. vyd.

Půjčte si tento titul v knihovně přes portál Knihovny.cz

Citace (dle ČSN ISO 690):
GROSS, Jan Tomasz. Strach: největší poválečný protižidovský pogrom : esej v historickém výkladu. 1. vyd. Brno: Jota, 2008. 356 s., [16] s. obr. příl.

Hodnocení: 5.0 / 5 (1 hlasů)

Digitální objekty

Moravská zemská knihovna v Brně

(dostupné pouze v této knihovně)

Národní digitální knihovna

(dostupné pouze v této knihovně)

Anotace

Upravit anotaci

Polsko trpělo během druhé světové války brutální nacistickou okupací, v jejímž důsledku přišlo o život také více než tři a půl milionu polských Židů, z toho přes devadesát procent za holocaustu. Navzdory této katastrofě, která ovlivnila nejen Židy, ale i lidi nežidovského původu, Židé vracející se po válce do svých domovů v Polsku zažili nevídanou nenávist ze strany svých sousedů. Nejkrvavější pogrom v době míru v Evropě dvacátého století se odehrál v polském městě Kielce rok po skončení války, 4. července 1946. Strach Jana T. Grosse se pokouší odpovědět na to, jak je možné, že se v Polsku po válce objevil antisemitismus. Ústředním bodem jeho zkoumání je rekonstrukce pogromu v Kielcích a reakce, kterou vyvolal v různých vrstvách polské společnosti. Jak reagovala polská katolická církev, dělníci z komunistické strany a intelektuálové na událost, při které byli vražděni Židé svými spoluobčany v zemi, právě osvobozené z pětileté nacistické okupace? Gross argumentuje, že antisemitismus, projevující se v Polsku po skončení války, se nedá vysvětlit jako pokračování předválečných postojů. Spíše se vyvinul v souvislosti s holocaustem a převzetím moci komunisty v zemi, kde se mnozí připojili k nacistické kampani ničení a vraždění. Pro ně byli přeživší Židé trvalou výčitkou. To, co se stalo v Polsku Židům, kteří přežili holocaust, bylo po více než polovinu století zahaleno pocitem viny a hanby.

Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz