Cavallarová, Hana

Autor: Cavallarová, Hana
Rok: 1863-1946
Oblast působnosti: operní zpěvačky

Biogr./Hist. údaje: Narozena 18. 5. 1863 v Praze, zemřela 6. 4. 1946 v Řevnicích. Operní zpěvačka, editorka sbírek výstupů, kupletů, dvojzpěvů a příležitostných scén pro hudebního nakladatele F. A. Urbánka.
Zdroj: Autoritní databáze Národní knihovny ČR

Hana Cavallarová (18. května 1863 Praha — 6. dubna 1946 Řevnice), byla česká operní pěvkyně-sopranistka, členka souboru Národního divadla. V některých zdrojích je uváděna celým jménem Johana Weissová-Cavallarová, případně s příjmením Kavalárová.Narodila se v rodině pražského kloboučníka Ludvíka Cavallara, syna přistěhovalce ze severní Itálie. Od dětství měla hudební a herecké nadání a vystupovala v dětských rolích — poprvé r. 1871 ve hře Slepá babička od Františka Pravdy na slavnostech Komenského. Absolvovala vyšší dívčí školu, zpěv studovala od roku 1876 soukromě u Anny Laubové (vdova po houslistovi Ferdinandu Laubovi) a role se učila u Otilie Sklenářové-Malé.Už od prvních operních vystoupení, např. jako družička v Čarostřelci (Carl Maria von Weber), na sebe upozornila jasným hlasem, prostým přednesem a osobním šarmem. Studiem a cvičením se v pozdějších letech zdokonalovala, takže se stala důležitou členkou operního souboru Národního divadla. Byla menší postavy, což jí pomáhalo hlavně v komických rolích. Kritika na ní oceňovala všestrannost - v komických operetách měla rozmarný, svěží a vtipný projev (jeden redaktor ji pochvalně nazval „divadelní rarášek“), naopak v operách měl její zpěv vysokou, akademickou dokonalost. Byla plná životního i divadelního temperamentu. Její kariéra dosáhla vrcholu v letech 1891-99. 2. prosince 1899 vystoupila v Národním divadle naposledy ve hře J. K. Tyla Jiříkovo vidění a z vlastní vůle odešla z veřejného života. Přestěhovala se do Řevnic, kde s manželem Juliem Weissem (provdala se za něj roku 1893) vystavěli dům č. 1 na náměstí Jiřího z Poděbrad. Bydlela tam do konce života. Pomáhala místním divadelním ochotníkům a občas i hrála v Lesním divadle.V roce 1885 se její portrét dostal na Hynaisovu oponu Národního divadla. Druhá, mírně skloněná dívka zprava má podobu Cavallarové.