Buchara

Autor: Ajnī Sadriddín
Rok: 1952
NKP-CNB: cnb000225374
OCLC Number: (OCoLC)85175345
OKCZID: 111516234
Vydání: 1. vyd.

Citace (dle ČSN ISO 690):
AJNĪ, Sadriddín. Buchara. Překlad Kamil BEDNÁŘ, překlad Sergej Petrovič BORODIN, překlad Angela ŽUKOVSKÁ. 1. vyd. Praha: Svět sovětů, 1952. 333, [10] s. Knihovna sovětských románů, Sv. 34.

Digitální objekty

	Moravská zemská knihovna v Brně (dostupné po přihlášení )
	Národní digitální knihovna (dostupné po přihlášení )

Anotace

Spisovatel (nar. 1878), který ve svých četných beletr. i odborných pracích o dějinách, literatuře a jazyku tadžického národa položil základy tadžického spisovného jazyka, shrnuje v 52 kapitolách formou ukončených, avšak na sebe navazujících povídek své paměti z dětství na středoasijské vesnici a v městě Buchaře v 90. letech min. stol. Ve vzpomínkách na členy své rodiny, na rázovité postavy svého rodiště, na lidové básníky, pohádkáře a umělce, na náboženské slavnosti a lidové zábavy podává obraz způsobu života iránských venkovanů, zevně malebný a idylický, uvnitř však patriarchálně despotický, fanaticky náboženský, nehygienický, temný a krutý ve své nevědomosti a za útisku emirskou vládou. Stejně i v líčení zážitků a dojmů z let studií v bucharské medrese Mir Arab ukazuje, jak vnější nádhera středověkých staveb zakrývala ubohost tmavých, těsných cel žáků, zbytečně duševně namáhavé vyučování, nelidské tresty a popravy za sebemenší přestupky náboženských předpisů a za náznak pokrokového myšlení, živoření žebráků na městských smetištích, hašišová doupata - všechno pokrytectví a krutost vlády emira a duchovenstva. Vytvořil tak dokument o předsovětských poměrech v TSSR, žijící dnes svobodným a kulturním životem.

Zdroj anotace: NK ČR