Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.
Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 2919290 obálek a 884197 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.
Úprava vazeb knižních | |||||||||
|
|
Autor: Bradáč, Ludvík Dostupné také jako: Digitalizovaný dokument Citace (dle ČSN ISO 690): BRADÁČ, Ludvík. Úprava vazeb knižních. [Praha]: Spolek českých bibliofilů, [1911]. 92 s., [20] l. obr. příl. Digitální objekty
AnotacePublikace Úpravy vazeb knižních byla vydána dohromady ve 1500 výtiscích, z nichž 150 číslovaných bylo dokonce vytištěno na ručním papíře a sázeno písmem Hajduk-antikva. Každá strana knihy je zarámována v modře tištěném rámečku a za zmínku jistě stojí rovněž iniciály, které pro publikaci vytvořil typograf Vojtěch Preissig. Publikace byla vydána díky Spolku českých bibliofilů a autor ji věnoval svému blízkému příteli Karlu Durynkovi. Bradáč se v díle zamýšlí nad knižními vazbami v teoretické i praktické rovině. Jako nejjednodušší typy vazeb jmenuje vazby papírové a tzv. polotuhé. Tento typ vazeb vlastně přecházel z brožury do vazby trvalé a používal se tam, kde nebylo potřeba pevné a důkladné vazby. Lepší a pevnější je však vazba poloplátěná. Ta se používala buď s rohy na vazbě či bez nich. Další druh vazby je již polokožený, který plní funkci solidního mezistupně mezi plátěnou a koženou vazbou. Poměrně podstatný rozdíl mezi nimi tkví ve skutečnosti, že motouz, na který je kniha šita, bývá u plátěné vazby mezi předsádkou a deskou. U vazby kožené bývá motouz umístěn mezi deskou a kůží, tedy mnohem více na povrchu desky. Obecně platí, že čím je vazba luxusnější, tím bývá přirozeně složitější samotné zpracování vazby knihy. Poslední a zároveň nejluxusnější vazba knihy je vazba kožená, která se nejčastěji používala z usně telecí či skopové. Dále Bradáč mluví ve své publikaci o předsádce, nápisech na hřbetech či ořízce. Ořízka se dle Bradáče nejlépe hodí jednobarevná, která působí nerušivým dojmem. Avšak u dražších publikací je možno rovněž použít zlaté ořízky, které se říkalo tzv. Lipská. Typografickou úpravu knihy doplňuje rovněž tzv. ztrácející se sazba. Publikaci Bradáč doplnil o několik fotografií knižních vazeb - masivních gotických, slepotiskových renesančních či vazeb jiných soudobých bibliofilských publikací. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU Dostupné zdroje
| ||||||||
