Hellich, Josef Vojtěch

Autor: Hellich, Josef Vojtěch
Rok: 1807-1880
Oblast působnosti: malíři, muzejní pracovníci

Biogr./Hist. údaje: Narozen 17. 4. 1807 v Cholticích u Chrudimi, zemřel 22. 1. 1880 v Praze. Malíř, ilustrátor, muzejní pracovník.
Zdroj: Autoritní databáze Národní knihovny ČR

Josef Vojtěch Hellich (17. dubna 1807 Choltice – 22. ledna 1880 Praha) byl český malíř a archeolog. Zaměřoval se především na církevní malby, historické scény a ilustrační kresby starožitných předmětů.Vystudoval na pražské malířské akademii (učitelem mu byl Josef Bergler) a v Mnichově. Potom podnikl čtyřletou studijní cestu do Itálie, Švýcarska, Francie a Anglie. Roku 1840 se vrátil do Prahy, kde se zapojil do činnosti Českého muzea. Stal se kustodem archeologické sbírky, kterou bylo potřeba budovat prakticky od základu. V následujících letech sbíral historické předměty na Kouřimsku, Žatecku, Táborsku a Budějovicku. Získal pro muzeum některé vzácné nálezy (např. mosazné a zlaté ozdoby z pravěkých pohřebišť) a řadu dalších nakreslil. Muzeu přispěl i starožitnostmi z Francie a Itálie. Společně s profesorem Vocelem pak sbírky třídil a popisoval. V roce 1845 ilustroval Vocelovu populární práci O starožitnostech českých a o potřebě chránit je před zkázou, vydanou s cílem přesvědčit obyvatelstvo o nutnosti ochrany kulturního dědictví.Vedle činnosti v muzeu tvořil velké obrazy. Za celý život jich namaloval 320, z toho 290 kostelních. Patřil k nim skládací oltář pro rychnovský zámek, Svatý Fabián a Šebestián pro kostel v Liboci nebo Nanebevzetí Panny Marie v kostele v Nových Benátkách. Rok 1847 strávil ve Vídni. Po návratu se zapojil do obnovy Týnského chrámu; za gotický oltář a obraz sv. Lukáše získal ocenění na výstavách ve Vídni a v Praze. Jeho díla ale zdobila i mnoho dalších kostelů v Čechách, ve větších i menších obcích. Pohnutou historii měl například oltář sv. Václava v Dobeníně u Nového Města nad Metují. Pod portrétem světce vypodobnil autor scénu z volby pražského biskupa 15. června 1068, kdy Kojata vytýká knížeti Vratislavovi jeho podporu pro německého kandidáta. Obraz byl roku 1853 vystaven na zámku v Novém Městě a v době Bachova absolutismu vzbudil jako politická narážka nevoli úřadů. Majitel ho musel schovat a umístil jej až roku 1858 v tichosti do dobenínského kostela. Roku 1866 byl silně poškozen při bitvě u Náchoda, ale později restaurován. K dalším historickým obrazům patřily např. Krok za soudce zvolen, Čestmír a Vlaslav, Čeští kronikáři, Záboj a Slavoj nebo Svatopluk a jeho synové. Pro Karolinum namaloval portrét Ferdinanda Dobrotivého a pro Vyšebrodský klášter Zachránění Voka Rožmberka z Vltavy. Tvořil i litografie.Láska k historii a starožitnostem provázela Hellicha po celý život. Činnosti Muzea se účastnil až do 70. let. Přispíval do časopisu Památky archeologické. Společně se spisovateli Mikovcem a Zapem a malířem Kandlerem vydávali na pokračování Starožitnosti a památky země České. Byl také autorem výtvarných prémií k Mikovcovu Lumíru.Roku 1875 spoluzakládal Křesťanskou akademii, v níž působil v odboru výtvarném a archeologickém. Vytvořil pro ni například obrázky českých patronů k modlitbám.Hellich byl mezi současníky velmi oblíbený pro pečlivost, svědomitost a přátelskou povahu. Dokonale zpracoval každé dílo, ať bylo určeno pro významnou osobnost či malý kostel. Jeho obrazy si pořídili například císař Ferdinand Dobrotivý, kardinál Schwarzenberg nebo českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík. V roce 1877, u příležitosti 70. narozenin, se stal čestným členem Jednoty přátel umění v Praze. Jeho poslední prací byla křížová cesta pro Kostelec nad Černými lesy. Zemřel v Praze, pohřben je v Košířích.