Krška, Titus

Autor: Krška, Titus
Rok: 1841-1900

Biogr./Hist. údaje: Narozen 11. 8. 1841 v Třebíči, zemřel 24. 10. 1900 ve Velkém Meziříčí. Majitel obuvnické továrny, autor publikací z oboru hasičství a požární ochrany.
Zdroj: Autoritní databáze Národní knihovny ČR

Titus Krška (12. srpna 1842 Třebíč – 24. října 1900 Velké Meziříčí) byl zakladatel prvního českého dobrovolného sboru hasičského a jeho první náčelník, byl také starostou České ústřední jednoty hasičské, zakladatelem a členem Hasičské pojišťovny, zakladatelem místního fondu pensijního, zakladatelem a předsedou Invalidního hasičského fondu markrabství moravského, čestným členem mnoha hasičských sborů, redaktorem a vydavatelem Ochrany hasičské a členem mnoha humánních spolků.Jeho otec byl řezníkem a matka pocházela z Jihlavy. V Třebíči bydleli na náměstí v domě č. 22. Je to renesanční stavba z první poloviny 17. století, zdobená na vápně vyrytými reliéfy, zvaná Černý dům. Titus byl nejmladší z devíti dětí.V jedenácti letech byl dán na rok do německé školy ve Velkém Harrasu v Rakousku, aby se naučil německému jazyku. V roce 1854 odešel na německou nižší realku do Jihlavy. Po vychození první třídy mu zemřel otec a tak musel zanechat studií a starat se o chléb. Z patnáctiletého studenta se stal písař u c.k. hejtmanství v Třebíči, později přestoupil k okresnímu soudu, kde poznal bídu, do které upadly rodiny po ničivých požárech. V roce 1867 stanul v čele Třebíče český starosta. V Třebíči se probouzelo národní uvědomění českého obyvatelstva a této příznivé změny využil Titus Krška v roce 1868 k založení českého dobrovolného sboru hasičského. Krška se stal jeho náčelníkem, cvičitelem a vzdělatelem. Musel vypracovat teorii výcviku, taktiku, české povely, signalizaci a nové potřebné nářadí. Sbor byl složen z českých i německých členů a Krška záhy pocítil nevděk části obyvatelstva a nepřízeň úřadů. Tyto okolnosti ho donutili opustit v roce 1870 Třebíč natrvalo. Po jeho odchodu byl sbor poněmčen. Po přestěhování do Velkého Meziříčí založil Titus Krška Občanskou záložnu, která brzy zanikla. V roce 1871 nastoupil Krška do obecní kanceláře jako účetní, později se stal obecním tajemníkem. Společenský a národní život se ve Velkém Meziříčí probouzel již od čtyřicátých let 19. století za přispění dr. Františka Skřivana, učitelů Mezníka, Koláře a Haška, výrobce suken Antonína Kalába, advokáta Zikmunda Vašátky a dalších. Krška využil svých zkušeností z práce s hasičským sborem a po vypracování stanov, které byly schváleny c.k. místodržitelstvím, dne 21. července 1871 vstoupila v život Dobrovolná jednota hasičská.První křest podstoupil meziříčský sbor při požáru věže v roce 1872. Téhož roku bojoval sbor s velkým požárem v Dobré Vodě a největší zásluhy si získal při rázném zásahu v Třebíči, kde hořelo 123 domů. Krška založil v roce 1874 Českou ústřední jednotu hasičskou. V témže roce vydal publikaci Hasičstvo, která se dočkala i druhého vydání a působila na zakládání dalších hasičských sborů. Dále sepsal Služební řád, Cvičební řád a Úlohy dobrovolných sborů hasičských, jakožto sborů ochranných vůbec. Zde vložil Krška i svou myšlenku o zakládání okresních pojišťoven proti ohni. V roce 1892 začal vydávat časopis Ochrana hasičská. Redaktorem i vydavatelem byl Krška, a když vyšlo první číslo dne 1, ledna 1892, byl to jeden z jeho nejšťastnějších dnů. V roce 1898 byla vydána Krškova velmi obsáhlá Hasičská kronika, která zachytila rozvoj hasičství až do roku vydání této kroniky. Krška se proslavil nejen v teorii, ale byl i známý jako vynálezce v oboru hasičské techniky. Spojky na hadice, kotvice na vytahování hadic, posunovací žebřík, ochranná maska proti kouři a karabina byly jeho dílem. Založení Hasičské vzájemné pojišťovny, o kterou tolik usiloval, se však již nedožil. Činnost při požáru tří domů na meziříčském náměstí podlomila jeho zdraví a 24. října 1900 zemřel ve věku 58 let. Moravské hasičstvo vybudovalo a dne 15. října 1905 odhalilo svému zakladateli na jeho hrobě krásný pomník.