Napp, Cyril František

Autor: Napp, Cyril František
Rok: 1792-1867

Biogr./Hist. údaje: Narozen 5. 10. 1792 v Jevíčku, zemřel 22. 7. 1867 v Brně. Katolický kněz, člen řádu augustiniánů, opat a kulturní pracovník.
Zdroj: Autoritní databáze Národní knihovny ČR

Cyril František Napp (6. října 1792 Jevíčko – 22. července 1867 Brno) byl moravský kulturní a politický činitel, dlouholetý opat augustiniáského kláštera v Brně.Pokřtěn jako František (v matrice německy Frantz), pocházel z chudých poměrů - otec Ludvík (v matrice Ludwik Nag), mistr rukavičkářského řemesla (Handschuh Meister), matka Johana Friedlová. Po absolvování filozofie v Olomouci vstoupil roku 1811 do kláštera augustiniánů v Brně. Tam pokračoval ve studiu. V roce 1815 byl vysvěcen na kněze a o dva roky později se stal profesorem biblické vědy, Starého zákona a východních jazyků na brněnském kněžském semináři. Zanedlouho tam vyučoval i dějepis, církevní právo a Nový zákon. Začal se připravovat i na doktorské zkoušky, ale studium nedokončil, protože už v roce 1824 jej jako dvaatřicetiletého jednomyslně zvolili opatem.V nové funkci především zlepšil hospodaření kláštera a ze získaných peněz koupil statek v Hvězdlicích. Důraz také kladl na vzdělání řeholníků, kteří se uplatňovali jako učitelé a spisovatelé. V letech 1829–1861 zasedal v zemském výboru Markrabství moravského, kde byl známý a vyhledávaný pro své hluboké znalosti projednávaných věcí. Pomohl vyřešit staré státní dluhy, podílel se na založení technické školy, spořitelny, hypotéční banky a požární pojišťovny. Řídil dobročinný spolek, nechal vystavět chudobinec a zřizoval opatrovny pro předškolní děti. Šestnáct let byl ústředním ředitelem gymnázií na Moravě a ve Slezsku. Měl blízko k přírodním vědám a zemědělství. Podporoval ovocnářství, výsadbu vinic a včelařství. Pomáhal začínajícím biologům (jedním z nich byl jeho pozdější nástupce a zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel). Roku 1865 se stal předsedou Moravsko-slezské společnosti pro zvelebení orby, přírodovědy a vlastivědy. Od rakouské vlády získal rytířský kříž Leopoldova řádu, Řád Františka Josefa a Řád železné koruny.Napp se také účastnil politických bojů za zlepšení postavení česky mluvících obyvatel. Přátelil se s Františkem Palackým a byl aktivním členem řady vlasteneckých spolků. V roce 1848 dával své národní smýšlení najevo tak, že proti němu brněnští Němci uspořádali demonstraci, při níž bylo vytlučeno několik oken kláštera.Napp byl padesát let významnou osobností brněnského veřejného života. Podílel se na většině kulturních a vlasteneckých podniků a pozitivně ovlivnil řadu oborů, jako bylo zemědělství, biologický výzkum, národní hospodářství, obecné i technické školství.