Šafařík, Pavel Josef

Autor: Šafařík, Pavel Josef
Rok: 1795-1861
Oblast působnosti: vysokoškolští učitelé, historici, filologové, filozofové, etnografové, spisovatelé, básníci

Biogr./Hist. údaje: Narozen 13.5.1795 v Kobelárově u Rožňavy (Slovensko), zemřel 26.6.1861 v Praze. Profesor slovanské filologie, kulturní a literární historik, filosof, národopisec, básník.
Zdroj: Autoritní databáze Národní knihovny ČR

Pavel Josef Šafařík též Šafárik (původní příjmení), Šaffařík, zřídka Josef Jarmil, německy Schafarik (13. května 1795, Kobeliarovo – 26. června 1861, Praha), byl především česky píšící spisovatel, slavista, literární historik, etnograf a jazykovědec slovenského původu.Pocházel z východního Slovenska, jeho otec byl kazatel a učitel. V letech 1806–1808 studoval v Rožnavě, v letech 1808–1810 v Dobšiné a poté (1810–1814) v Kežmarku. Roku 1815 odjel studoval do Jeny teologii (do roku 1817). Od roku 1819 působil jako profesor a ředitel na srbském gymnáziu v Novém Sadě. Zde se roku 1822 oženil s Boženou Julií Ambrosou († 5. června 1876)Roku 1826 se stal dopisujícím členem Učené společnosti krakovské a o rok později (1827) členem Varšavského tovaryšstva přátel nauk. Roku 1833 odešel do Prahy, kde mu jeho přátelé František Palacký a Josef Jungmann pomocí sbírky mezi vlastenci zajistili příjem 480 zlatých ročně po dobu 5 let (v tehdejší Praze šlo spíše o podprůměrný příjem). Tuto částku mu měl vyplácet muzejní výbor, podmínkou bylo, že bude psát výhradně česky. V letech 1838–1842 vedl redakci časopisu Muzejník a vydával časopis Světozor.Roku 1845 přes finanční potíže odmítl nabídku stát se profesorem slavistiky v Berlíně. Od roku 1847 pracoval v univerzitní knihovně. Roku 1848 se účastnil sjezdu českých a německých spisovatelů a Slovanského sjezdu. V tomto roce se stal i poslancem zemského sněmu.Pokoušel se založit nový vědní obor – slovanskou archeologii. Ke snahám o vytvoření samostatné slovenštiny se stavěl spíše zdrženlivě, ale pokoušel se být prostředníkem mezi českou a slovenskou stranou. Pohřben byl na evangelickém hřbitově v Karlíně, roku 1900 byly jeho ostatky přeneseny na Olšanský hřbitov. Jeho synem byl Vojtěch Šafařík.