Vyhledávat v databázi titulů je možné dle ISBN, ISSN, EAN, č. ČNB, OCLC či vlastního identifikátoru. Vyhledávat lze i v databázi autorů dle id autority či jména.

Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o knížkách do jedné, snadno použitelné webové služby. Naše databáze v tuto chvíli obsahuje 2963996 obálek a 905235 obsahů českých a zahraničních publikací. Naše API využívá většina knihoven v ČR.

Registrovat »    Zapomenuté heslo?

Dimitrov, Georgi

Nahlásit porušení duševního vlastnictví, nebo práva na ochranu soukromí.

Autor: Dimitrov, Georgi
Rok: 1882-1949

Biogr./Hist. údaje: Bulharský politik, marxistický teoretik.
Zdroj: Autoritní databáze Národní knihovny ČR

Georgi Dimitrov

Georgi Michajlovič Dimitrov (bulharsky Георги Димитров Михайлов, v češtině též jako Jiří) 18. června 1882 vesnice Kovačevci nedaleko Perniku – 2. července 1949 sanatorium Barvicha u Moskvy) byl bulharský komunistický politik, revolucionář a bojovník komunistického hnutí. Známý je také díky aféře požáru budovy Říšského sněmu v Berlíně v roce 1933, neboť byl ze zapálení budovy parlamentu obviněn a sám se také před lipským tribunálem obratně hájil.Dimitrov se již v dobách první světové války zapojuje do socialistické opozice v tehdy jen několik desetiletí starém Bulharsku, zmítaném politickými extrémy, nedemokratickými režimy a totalitou. Dimitrov později přesídlil do Sovětského svazu, získal jeho občanství a působil v mezinárodním komunistickém hnutí – již roku 1929 byl zvolen za člena středoevropské sekce Kominterny. Jako oběť tehdejšího nacistického režimu byl jeho proces za údajné zapálení budovy Reichstagu ostře sledován. V následujícím období (mezi lety 1935–1943) zastával Dimitrov také funkci generálního tajemníka komunistické internacionály. Jednalo se o posledního tajemníka, neboť posléze byla tato organizace Stalinem zrušena.Dimitrov patřil k politikům, kteří iniciovali komunistický režim v Bulharsku. Jako vůdce protifašistického hnutí odporu získal jistou popularitu, neboť veřejnost byla s postupným oslabováním Německa, ke kterému se vláda i car přidali, nespokojena. Mnozí totiž stále pamatovali na první světovou válku, která skončila pro Bulharsko – spojence Německa a Rakousko-Uherska – porážkou. Původní koalice antifašistických sil, známá jako Vlastenecká fronta, kde byly zastoupeny mnohé proudy, se postupně transformovala ve prospěch Bulharské komunistické strany a země začala přebírat sovětské praktiky. Během Dimitrovy vlády v Bulharsku na konci 40. let byly zahájeny rozsáhlé procesy, ve kterých byly odsouzeny desítky až stovky lidí, združstevněno zemědělství a zestátněny podniky a banky.

Pro přidání, nebo úpravu fotografie autora se prosím přihlaste: